Exodus 20

Desatero přikázání

1Potom Bůh vyhlásil ⌈všechna tato slova.⌉
24,8; 34,28p; Dt 12,28; Jr 7,27p
Řekl:
2
//Dt 5,6—21 (tam jsou podrobnější pozn.)
⌈Hospodin jsem tvůj Bůh,⌉
n.: jsem Hospodin, tvůj Bůh
který jsem tě vyvedl
12,51
z egyptské země, z domu otroctví.
13,3p
3Nebudeš mít jiné bohy vedle
n.: mimo / nade …
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
mne.
4Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. 5Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem
Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i
dle Dt 5,9
 na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6ale
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.

7Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
bere jeho jméno nadarmo.

8Pamatuj
h. inf. plní funkci důrazného imperativu; typický rozdíl oproti Dt 5,12: Zachovávej
na sobotní den, abys ho posvětil.
9Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, 11protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.
Gn 2,2n

12Cti
Lv 19,3; //Mt 15,4; 19,19; Ef 6,2
svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny
Dt 5,16 připojuje: a aby se ti dobře vedlo
na
Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

13Nebudeš vraždit!
Dt 5,17p; Lv 24,21; Nu 35,16—34; 2S 12,9; 1Kr 21,19; Ž 10,8; 94,6; //Mt 5,21; Ř 13,9; Jk 2,11

14Nebudeš cizoložit!
Lv 20,10; 2S 11,4; Př 6,32; Jr 5,8; 7,9; 23,14; 29,23; Oz 4,13; //Mt 5,27

15Nebudeš krást!
Lv 19,11; Dt 24,7; 25,13—16; Př 30,9; L 3,14; J 12,6; 1K 6,10

16Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!
23,1; Lv 19,11.16.18; Dt 19,15—21; Ž 15,3; Př 10,18; 1Tm 1,10; Jk 4,11

17Nebudeš dychtit
Ř 7,7
po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě
Př 6,25
svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

18Všechen lid
19,16
pl., množné číslo (plurál)
sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.
19Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli.
Dt 5,5
20Mojžíš lidu
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Nebojte
14,13; Iz 41,10
se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel
Dt 8,2; 13,4
a aby
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
na vás byla bázeň
Gn 20,11; Dt 6,24; Neh 5,15; Př 1,7p; 16,6
před ním, abyste nehřešili.
Lv 4,2n; 1S 7,6; 12,10; 1Kr 8,33; 14,16; Neh 1,6; Jb 1,22; Ž 4,5; 119,11; Jr 3,25; Pl 5,7; 1J 2,1
21Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k ⌈husté temnotě,⌉
Dt 4,11; 5,22; 1Kr 8,12; Ž 18,10
kde byl Bůh.

22

O modlách a o oltáři

Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe.
Dt 4,36; Neh 9,13
23Neuděláte si vedle
h.: se mnou
mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté.
32,31; Dt 29,17; Da 5,4.23
24Uděláš mi oltář
27,1
z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly
n.: zápalné oběti; 24,5
a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno,
Dt 16,6; 26,2; 2Pa 6,6
přijdu k tobě a požehnám ti.
25Jestliže mi uděláš oltář z kamenů,
Dt 27,5; Joz 8,31
nesmíš používat kameny tesané,
srv. 1Kr 5,31
protože když se nad ním
tzn.: nad kamenem
rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.
26A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota.
28,42

Copyright information for CzeCSP